Beglik Tash

 

Thrácká svatyně zasvěcena Slunci - Beglik Tash se nachází přibližně 6,3 km severovýchodně od bulharského přímořského letoviska Primorsko. Výchozím bodem v Primorsku je asfaltka, která kopíruje severní pláž. Vydáte-li se po ní, cesta vás povede pozvolna, ale vytrvale vzhůru. Je možné zvolit několik způsobů, jak se k cíli dostat, osobně doporučuji jízdu na kole. Sice na Vás hned, jakmile vjedete do lesa (asi po 2 km) zaútočí hejno velice neodbytných mušek, ale za to budete velice pravděpodobně odměněni nečekanými nevšedními zážitky. Pěšky je to, vzhledem k panujícímu letnímu horku, poměrně daleko a autem se ochudíte o ty, již výše zmiňované, zážitky, které dále blíže rozvedu. Pokud byste přeci jen chtěli jít po svých, tak bych Vám doporučil jízdu autovláčkem  na konec severní pláže k bývalé vile Todora Živkova - Perla, čímž si cestu zkrátíte zhruba o třetinu. Asfaltka je plná výmolů, na což je dobré si dát pozor a také Vás na ní velice pravděpodobně překvapí konvoj několika bugatek, jenž řídí rekreanti vyhledávající tímto způsobem adrenalin, řítící se značnou rychlostí. Pokud se tak stane v začátku cesty při táhlém stoupáku, tak to není až takový problém, neboť se vzájemně již z dálky vidíte. Problémem to ale může být v následujícím lesním úseku plném serpentýn, kde jednak nejste až do poslední chvíle vidět a jednak je cesta plná štěrku, na kterém může snadno dojít k uklouznutí.

 

 

 

  Jakmile opustíte úsek cesty, jenž lemují z jedné strany rákos a z druhé písečné duny, ocitnete se v převážně dubovém lese bývalého zakázaného prostoru, kde se pohybovali pouze prominenti bývalého komunistického režimu v čele s Todorem Živkovem. Na lov sem vyráželi z pohádkové vily Perla, která měla vlastní kotviště, park, několik pater v podzemí a dokonce i atomový kryt. V dnešní době, poté, co jejího vlastníka, který jí od státu koupil, někdo zastřelil, nevyužita chátrá.

Při cestě, co chvíli něco vedle Vás u kraje silnice v listí zašustí. Zachytil jsem pohledem několik hadích ocásků, ale většinu zvuků způsobilo něco rychlejšího než-li byl můj postřeh. Pravděpodobně nějací malý hlodavci. Větším zážitkem byl pasoucí se místní druh jelena s laní na louce asi sto metrů od silnice. Ovšem tím největším zážitkem byl pro mě statný kanec prohánějící se majestátně notnou chvíli v okolním lese na dohled.

 

 Vzhledem k dřívějšímu zakázanému pohybu osob v tomto prostoru, zůstaly historické kamenné objekty bez povšimnutí až do roku 2007,kdy byla značná část z nich objevena. Na prostoru mnoha čtverečných kilometrů se nachází komplex megalitů z thráckého období. Několik dolmenů, nekropolí a svatyň, z nichž nejznámější a pravděpodobně také nejzajímavější je svatyně zasvěcená Slunci – Beglik Tash.

Ještě než k ní dorazíte, doporučuji k prohlédnutí kamenný objekt, pravděpodobně hrobku – „Zmeyova kushta“, která se sice nachází při cestě, kterou však většina lidí mine. Je totiž asi 150 m od odbočky z asfaltky, kde cedule informuje o vzdálenosti ke svatyni 1300 m. Turisté se totiž soustředí na údaje na směrovce a skupině roztroušených kamenů nevěnují pozornost. Hrobka se nalézá přesně na opačné straně, než kam navádí cedule, uprostřed louky mezi skupinou několika dubů. Je situována v ose východ-západ. Ze západní strany je do příčně uloženého kamene vysekán otvor, jakoby vchod, ale pro takový účel je otvor příliš malý. Při průzkumu  místa doporučuji  značnou obezřetnost, neboť se to tam hemží zmijemi. Bulhaři taková místa nazývají „zmijí chaos“. Poté, co jsem málem dvakrát na nějakou šlápl, jsem značně krotil svůj badatelský zápal a pozornost rovnoměrně, kromě hrobky, věnoval i místům na nějž šlapu.

 

 

Na konci lesa, asi 150 m od svatyně má stanoviště pracovník burgaského muzea, který vybírá vstupné 2 leva na osobu, za což Vám půjčí informační leták na kterém je popis 12. nejzajímavějších zastavení v areálu svatyně. Také Vám ochotně příjme k úschově Vaše kolo po dobu prohlídky.  Poté se již můžete nerušeně oddat prohlídce a případně i bádání. Nejprve Vás ohromí panorama svatyně  a rozměry rozestavěných megalitů. Vstupuje se do ní jihozápadní stranou, kdy opustíte travnatou louku a vstoupíte na kamennou terasu. Zde se můžete nechat vézt značením a šipkami, které tam pracovník muzea každý den rozestavuje. Já se zde zmíním pouze o několika. Pod číslem 2 je vedena tzv. Svatební postel. Jedná se o centrálně uložený kámen ve tvaru lože se čtyřmi bočními placatými kameny, jenž vytváří jakousi jeho zástěnu. Na loži je vytesán polštář, který směřuje k východu slunce. Průvodce uvádí, že se tam v noci před slunovratem prováděl obřad kněze a kněžky, jenž představoval posvěcený sňatek mezi bohem Slunce a bohyní matkou. Nevím odkud autoři průvodce čerpali tyto informace, pravdou však je, že nad ložem se v jemněhmotném astrálním poli nachází rubínověčervená koule. Je to energie jejich dítěte – slunečního úsvitu.

 

 

 

 

Kousek opodál se tyčí oltář – obrovský kámen, na jehož vrcholku jsou vytesané prohlubně – nádoby, do nichž se při obřadech vlévaly čtyři posvěcené tekutiny: voda, víno, mléko a olivový olej. Bývali zde obětovány bobule, jablka, hroznové víno, chléb, semena a někdy také zvířata. V jemněhmotném poli zde vystupuje modrý trojúhelník a oranžový kruh. Jedná se snad o vyjádření principu trojjedinosti, kdy ten, jemuž se obětuje, obětník i obětiny jsou v zásadě jedním rozděleným do tří.

 

Asi metr od oltáře je posazen kamenný trůn. Zde z čestného místa nejvyšší velekněz sledoval průběh obřadů.

 

 

 

Zamíříte-li dále směrem k dolmenu, napravo od Vás minete skupinu  přírodních prohlubní a uměle vyhloubených jamek obklopených vztyčenými menhiry. Jamky jsou rozestavěny jako odraz souhvězdí Plejády. Po několika metrech dojdete k umělé, ve skalním podloží vytesané, prohlubni. Za ní je obrovský skalní blok ve tvaru srdce - Apostol Tash. Ve spodní části má vytesaný oblouk. Projdete-li tímto obloukem  opustíte území pozemského světa, jemuž vládne Slunce a vstoupíte na východní okraj rituálního území, do symbolického podzemí ovládaného bohyní Matkou Zemí. V tento moment se nacházíte u největšího dolmenu v Bulharsku, pod nímž se rozprostírá prostor nazývaný Posvěcená jeskyně. Tento megalitický monument sestává ze dvou svislých kamenů podpírajících plochou horizontální desku.

 

 

Budete-li pokračovat dále, minete Sluneční hodiny, sestávající ze šestnácti kamenných desek obklopující skalnatou terasu s obeliskem v její centrální části až se dostanete k Labyrintu. Labyrint je systém kamenných chodeb jimiž procházeli adepti a zakoušeli zde různá zasvěcení. Nejpůsobivější je úzká štěrbina dlouhá zhruba sedm metrů. Její jméno zní – Hádovo podsvětí a představovala pro vybrané adepty nejtěžší zkoušku. Touto zkouškou si připomínali Orfeův vítězný návrat s podsvětí zpátky na zemi.  Orfeus patří mezi největší postavy starověkých bájí a legend a je přiřazován mezi Thráky.

 

 

Úplně na konci dorazíte do Věštírny – zbytků bývalého kněžského domu z pozdní doby svatyně – asi 4. století před Kristem.

 

 

Copyright © 2009 —
All Rights Reserved

{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
http://comte.cz/
http://comte.cz/beglik-tash
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému